Instalovaný výkon českých vodních elektráren v tuto chvíli přesahuje 2,2 tisíce megawattů, což je více než oba bloky jaderné elektrárny Temelín. Ta ale ročně vyrobí zhruba pětkrát více elektřiny než všechny vodní elektrárny dohromady. Vodní elektrárny, které se na celkové výrobě elektřiny podílí více než třemi procenty, se využívají nárazově, tj. v případě výkyvů, a vyrábějí obvykle jen několik hodin denně.
Podle dostupných údajů byla v Česku loni spuštěna jediná malá vodní elektrárna, a to na horním toku Vltavy s výkonem 240 kilowattů. Podle expertních odhadů je na tuzemských tocích stále možné postavit stovky dalších. Výkon malých vodních elektráren by tak do roku 2050 mohl narůst o 47 megawattů. „Pokud by ale Česko postupovalo stejným tempem v rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,“ upozornil předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
Pro výrobu elektřiny je nejvyužívanější řekou Vltava, kde stojí sedm z dvanácti velkých vodních elektráren. Největší instalovaný výkon má přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Když je elektřina levná nebo se to provozovateli hodí, přečerpá se voda do horní nádrže a pak se podle potřeby spustí přes turbíny dolů.
Sedm divů České republiky
Tato elektrárna má tři nej: největší reverzní vodní turbíny v Evropě, největší spád (510,7 metrů) a největší instalovaný výkon (dvakrát 235 megawattů). V jednom cyklu se může vyrobit tolik elektřiny, že by to pokrylo roční spotřebu 1300 domácností. Před lety byly Dlouhé stráně zařazeny mezi sedm největších divů České republiky – vedle Karlova mostu, Karlštejna nebo vysílače na Ještědu.
Využívání energie z vody má v České republice dlouhou tradici. Vůbec první vodní elektrárna vznikla v roce 1888 v Písku na řece Otavě, a to přestavbou tamního vodního mlýna. Díky tomu se město stalo první českou obcí s trvalým veřejným elektrickým osvětlením. Přesný seznam vodních děl z roku 1930, zpracovaný kvůli snazšímu výběru daní, uvádí počet 17 tisíc. Většinu z nich ale představovala jednoduchá vodní kola.
Dnes je elektráren přibližně desetkrát méně. Některá ale přežila do současnosti. Například historicky první přečerpávací vodní elektrárna Černé jezero na Šumavě z roku 1930 dnes funguje jako malá vodní elektrárna.
