Jaderná energetika

Na bezpečnost jaderných elektráren dohlíží nadzvuková letadla

Na významnou roli, kterou při bezpečném provozu jaderné elektrárny hrají zaměstnanci, poukázala již v dubnu 1986 havárie v Černobylu. Nebezpečí, které pro jaderné elektrárny a jejich palivo představují přírodní katastrofy, zase ukázala nehoda v japonské Fukušimě. Právě v reakci na tuto havárii se Evropská unie rozhodla prověřit bezpečnost místních elektráren zátěžovými testy.

Jediným provozovatelem jaderných elektráren v České republice je skupina ČEZ. Elektrárny v Dukovanech i v Temelíně byly postaveny podle ruských projektů s vodou chlazenými a moderovanými reaktory. V Dukovanech jsou v provozu 4 reaktory s celkovým výkonem 2040 MW a v Temelíně fungují dva reaktory s výkonem 2110 MW.

Role zaměstnanců při bezpečném provozu jsou si v obou elektrárnách vědomi. Pro přípravu profesionálního personálu byl proto v areálu Temelína vybudován plnorozsahový simulátor. Jde vlastně o kopii blokové dozorny, ze které operativní personál řídí skutečný blok. Na simulátoru ale řídí vše instruktor s pomocí počítače. Takto si mohou zaměstnanci nacvičit provozní, ale i případné havarijní stavy.

Prověření zátěžovými testy

K nehodě v japonské Fukušimě došlo před deseti lety. Po Černobylu se jedná o jedinou havárii označenou nejvyšším stupněm nebezpečí. Jako hlavní příčiny bývají často uváděné selhání personálu, regulátora a zatopení elektrárny ničivou vlnou tsunami. Právě v reakci na tuto havárii se EU rozhodla prověřit bezpečnost místních elektráren zátěžovými testy. V roce 2012 tak bylo prověřeno 145 reaktorů na evropské půdě. Žádný nemusel být uzavřen, ale téměř u všech bylo doporučeno provést dodatečná bezpečnostní opatření.

Zátěžové testy Temelína a Dukovan prověřily různé bezpečnostní scénáře i jejich kombinace, a to včetně těch skutečně výjimečných, s pravděpodobnost výskytu jedenkrát za milion let provozu nebo ještě menší [1]. Konkrétně jde o dopady událostí jako je zemětřesení, záplavy, extrémní přírodní vlivy, ztráta vnějších zdrojů elektrického napájení, úplná ztráta elektrického napájení a ztráta koncového jímače tepla.

Významnou část hodnocení tvoří rovněž kapitola „těžké havárie“, jež popisuje procesy a strategie pro jejich zvládnutí v různých fázích. Všech šest reaktorů českých jaderných elektráren testy prověřily a uznaly za bezpečné. I tak vznikla série doporučení pro jejich ještě větší bezpečnost a ČEZ investuje do obou provozů zhruba 1,5 miliardy korun na jejich realizaci.

Příprava na teroristický útok

Při zabezpečení jaderné elektrárny se nezapomíná ani možnost teroristického útoku. V roce 2017 tak například proběhlo v Temelíně cvičení simulující teroristický útok letadla a kamionu. Čtyři dny zde cvičilo 200 vojáků, policistů a specialistů ČEZ obranu jaderné elektrárny. Ta je navíc hlídaná skrze tzv. stálou hotovost nadzvukovými letadly z východočeské Čáslavi. Letadla se po startu na místo dostanou v řádech minut a jsou schopna zasáhnout i na dálku.

I přes bezpečnost provozu jaderné energetiky existuje v této oblasti mnoho mýtů. Jedním z nich je například tvrzení, že atomový reaktor při provozu trvale vypouští radioaktivní plyny, které způsobují rakovinu obyvatel. Odborné studie zdravotního stavu obyvatel v okolí jaderné elektrárny v Dukovanech, která je v provozu více než dvacet pět let, potvrdily, že neexistuje statisticky prokazatelné zvýšení výskytu jakékoli formy rakoviny.

Novinky v oboru