Evropská komise na konci roku 2020 přijala závazek snížit do deseti let emise oxidu uhličitého o 55 % oproti roku 1990. Jedná se tak fakticky o mezikrok k evropské uhlíkové neutralitě plánované k roku 2050 [1]. Tento závazek tak zásadním způsobem zasahuje do konstrukce automobilů, které jsou z většiny postaveny na spalování fosilních paliv.
Právě sektor dopravy je významným producentem emisí skleníkových plynů. Vytváří 25–30 % všech emisí, přičemž silniční doprava se podílí z více než 70 %. Problém s dopravními emisemi má i Česká republika. Zatímco produkce skleníkových plynů od roku 1990 výrazně poklesla, v dopravě narostla o zhruba 150 %. Tím se zvyšuje i podíl dopravních emisích na celkové produkci skleníkových plynů. Tento trend souvisí především s rozvojem individuální a rovněž nákladních dopravy.
Budoucnost automobilismu je proto v elektromobilitě. Ostatně studie PwC Strategy&Digital Auto Report [2] předpokládá, že se do roku 2030 bude v Evropě prodávat více elektrických a hybridních vozidel než aut se spalovacím motorem. Podíl čistě elektrických automobilů by měl podle této analýzy činit 40 % z 16 milionů nově registrovaných vozů za rok.
Potřebujeme dobíjecí stanice, volají automobilky
Cílem Evropské komise je, aby do roku 2030 jezdilo po silnicích až 30 milionů aut s pohonem na elektřinu. Podle Evropské asociace výrobců automobilů to ovšem není příliš reálné. „Tato vize je opravdu daleko od dnešní reality,“ varoval generální ředitel asociace Eric-Mark Huitema. Asociace připomněla, že v roce 2019 představovaly elektromobily pouze 0,25 % (615 tisíc) ze všech 243 milionů automobilů v Evropské unii. Ke splnění cíle za relativně krátkou dobu by bylo potřeba, aby po cestách jezdil padesátinásobek dnešního počtu elektroaut.
Sdružení letos v únoru spolu s dalšími organizacemi vyzvalo Evropskou unii k urychlenému budování sítě nabíjecích stanic pro elektromobily. V celé Evropě je jich totiž podle posledních dostupných údajů pouze něco málo přes 200 tisíc. Podle výzvy je zapotřebí do roku 2024 vybudovat aspoň milion veřejných dobíječek a do roku 2029 další tři miliony. Jen tak bude možné přání Evropské komise o výrazném nárůstu počtu elektromobilů splnit. Některé země si ale dávají své vlastní cíle. Například německá vláda se zavázala, že do roku 2023 za dvě miliardy eur vybuduje tisíc rychlonabíjecích stanic podél dálnic.
„Evropské automobilky usilují o přechod k e-mobilitě a při zavádění nových elektrických vozidel se navzájem překonávají. Úspěch tohoto obrovského úsilí však vážně ohrožuje opožděná instalace nabíjecí infrastruktury v EU. Evropská komise musí rychle přijmout opatření a stanovit závazné cíle pro zrychlení dobíjení infrastruktury v členských státech. Jinak jsou ohroženy i současné cíle snižování emisí v boji proti změně klimatu. Kromě veřejné nabíjecí infrastruktury se musíme více zaměřit na nabíjení na pracovišti a doma,“ uvedl Oliver Zipse, prezident ACEA a generální ředitel společnosti BMW.
Podle Monique Goyens, generální ředitelky Evropské spotřebitelské organizace musí být nabíjení elektromobilu stejně snadné jako u pohonu na benzín. „Existence dostatečné a pohodlné nabíjecí infrastruktury je cestou k důvěře spotřebitelů a zavádění elektromobilů. Tvůrci politik by se proto měli vypořádat také s praktickými problémy, jako je zobrazování tarifů poplatků v ceně za kilowatthodinu a umožnění běžně dostupných platebních metod,“ dodala.
William Todts, ředitel neziskové organizace Transport & Environment, si myslí, že pokud to s globálním oteplováním myslíme vážně, musíme rychle přejít na elektřinu. „Pro urychlení tohoto přechodu potřebujeme mít všudypřítomné a snadné nabíjení nejen v Norsku a Nizozemsku, ale v celé Evropě. Cílové hodnoty výstavby nabíjecích míst pro každou zemi jsou skvělým způsobem, jak toho dosáhnout, a Evropská komise by si to měla uvědomit,“ říká.
Značné rezervy má rovněž Česká republika. Podle údajů, které na konci roku 2020 zveřejnila Evropská asociace výrobců automobilů [3], bylo v tuzemsku jen 808 dobíjecích stanic, což odpovídá 0,4 % z celkového počtu v EU. Česko je tak na konci evropského žebříčku.
Revoluční baterie z brněnského VUT
Vývojáři automobilek i další odborníci neustále pracují na zdokonalování autobaterií. S revolučním a zároveň ekologickým řešením přišel český vědec Tomáš Kazda z Ústavu elektrotechnologie Vysokého učení technického v Brně [4]. Tradiční li-ion akumulátory ve svém patentu nahrazuje lithium-sirnými články.
„Když vezmu například kapacitu dnešních baterií používaných v elektromobilech Tesla, tak pokud bych použil technologii lithium-sirné baterie a zachoval stávající kapacitu, podařilo by se mi zmenšit hmotnost baterie na zhruba 120 kilogramů oproti současným přibližně 550 kilogramům,“ vysvětluje Kazda. „Nebo kdybych ponechal stávající hmotnost baterie, ale opět změnil technologii na lithium-sirnou, mohla by se zvýšit dojezdová vzdálenost elektromobilu při využití 60% potenciálu této technologie až na 1 250 kilometrů.“
Kazdův patent začne využívat norská firma, která hodlá na jaře začít stavět rozsáhlou továrnu na výrobu baterií. Její součástí bude rovněž právě první prototypová výrobní linka na lithium-sirné články. „Část případného zisku by se ale měla vrátit do České republiky,“ poznamenal Kazda. Plánovaná produkce továrny v jihonorském regionu Agder by měla dosáhnout celkové výrobní kapacity 32 GWh. Pracovat by zde mohlo až 2,5 tisíce zaměstnanců. První část podniku by měla být dokončená v roce 2024.
Dotace letos nebudou
Ministerstvo průmyslu a obchodu letos v České republice nepočítá s obnovou dotačního programu na nákup elektromobilů. Dotace na nákup elektromobilů alespoň pro orgány státní správy a samosprávy nebo firmy jsou přitom v mnoha zemích nástrojem, jak státy podporují rozšíření elektromobility.
V loňském roce existoval dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu „NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE – Elektromobilita“. Malé a střední podniky v něm mohly žádat o dotaci buď na nákup elektromobilu nebo vybudování nabíjecí stanice ve svém areálu. Podpora mohla být ve výši 25–40 % uznatelných nákladů do určité výše. Pro tyto účely bylo vyčleněno 150 milionů korun. Letos ale podobný program zřejmě vyhlášen nebude.
„Koncem roku 2021 by mohla být vyhlášena výzva na podporu elektromobility a vozidel na alternativní pohon z Národního plánu obnovy (NPO). Vyhlášení výzvy je závislé na schválení Evropské komise,“ uvedl podle Českých novin Marek Vošahlík z tiskového odboru MPO. „Pro období 2021 až 2027 ministerstvo připravuje Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), kde se počítá s podporou alternativní dopravy (vozidel na alternativní pohon). V současné době dochází k jednáním s EK, zda a v jakém rozsahu bude elektromobilita podporována. Výzvy OP TAK budou s velkou pravděpodobností vyhlášeny v roce 2022.“
Vedle standardních akčních ceníků, které jsou běžné pro většinu modelů na českém trhu, nechystají příliš velkou podporu elektromobilitě ani samotné automobilky, s výjimkou nabídek na elektropříslušenství zdarma nebo výhodnější cenu nabíjení po omezenou dobu.
Podpora elektromobility prostřednictvím státních dotací na nákupy elektromobilů nedává podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) valný smysl. Efekty podle něj nejsou velké, a hlavně je to velmi drahá záležitost, na kterou stát nemá. „Úlohou státu by mělo být zajištění infrastruktury. Při pořizování elektromobilu člověk uvažuje o síti dobíjecích stanic,“ uvedl ministr Brabec na loňské konferenci deníku E15 Udržitelný byznys. Připomněl také, že dodnes ministerstvo podpořilo zhruba čtvrtinu elektroaut na českých silnicích. Dále v pořizování elektromobilů podporuje obce, krajské úřady či policii.
Z nově registrovaných aut na elektrický pohon jsou přitom asi ze tří čtvrtin firemní vozidla. Jenže zatímco v autoparcích tuzemských firem tvoří asi čtyři procenta, v ostatních zemích EU to je několikanásobně více – například v Nizozemsku až osminásobek. 50% podíl na tuzemském trhu s elektroauty pak patří domácí automobilce Škoda.
Zdroje a odkazy
[1] Analýza McKinsey: Klimaticky neutrální Česko
[2] The 2019 Strategy&Digital Auto Report
[3] ACEA: Progress Report 2020
[4] LinkedIn Tomáše Kazdy
