Dekarbonizace

Zelená dohoda poskytne členům EU více než 1 bilion eur

Hlavní investiční pilíř Zelené dohody pro Evropu nabídne v příštích deseti letech členským státům EU minimálně 1 bilion eur na zelené investice. Dalších nejméně 100 miliard eur je určeno pro podporu regionů, které náklady na ekologickou transformaci zasáhnou nejvíce. Peníze se budou čerpat v letech 2021 až 2027 prostřednictvím strukturálních a investičních fondů. O jaké fondy se jedná?

Na summitu EU v prosinci 2020 bylo dohodnuto o zpřísnění závazku omezit celkový objem emisí o 15 %. Země EU tak musí nově do roku 2030 snížit objem škodlivých plynů o 55 % proti hodnotám z roku 1990. K dosažení závazku si členské země mohou zvolit vlastní energetický mix a vhodné technologie, ČR tedy může využívat energii z plynu i jádra. A navýšen bude také modernizační fond, který umožňuje zemím využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.

Hlavní investiční pilíř Zelené dohody má do roku 2050 pomoci evropským zemím stát se klimaticky neutrálními. K dispozici budou i finance z nového Fondu obnovy a odolnosti. Evropská unie zároveň připravila řadu strukturálních a investičních fondů a většina z nich zahrnuje i oblast ochrany životního prostředí.

Z hlediska objemu finančních prostředků je největším fondem Evropský fond pro regionální rozvoj. Ten kromě jiného podporuje odstraňování ekologických zátěží či výsadbu regenerační zeleně. Podobě zaměřený je Fond soudržnosti, který pomáhá rozvoji chudších států a zaměřuje se na projekty na ochranu životního prostředí, rozvoj energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova používá své prostředky kromě zlepšení životního prostředí a krajiny i na diverzifikaci venkovského hospodaření. Evropský námořní a rybářský fond se zase soustředí na ochranu životního prostředí, která je navázaná na mořský i vnitrozemský rybolov. Jeho peníze se tak dají využít například na odbahnění rybníků, zlepšování akvakultury nebo ekologickou likvidaci zastaralých plavidel.

Zelené oživení ekonomiky po pandemii

Novinkou z letošního léta je krizový Fond obnovy a odolnosti . Česko z něj může do roku 2023 získat až 180 miliard korun nevratných dotací. Podmínkou je využít alespoň 37 % financí na ochranu klimatu. Evropská komise České republice doporučila zaměřit čerpání na projekty obnovitelných zdrojů energie a úspor energií.

Konečná podoba plánu čerpání by měla být známa 30. dubna. V mezinárodní síti poradenských společností Ernst & Young vytipovali přes 70 vhodných projektů. Otázkou zůstává, zda se je podaří včas připravit. Jedním z projektů je například projekt chytré a udržitelné čtvrti Židlochovice – Líchy. Ten zahrnuje různé oblasti od energetiky přes odpady až po vodní hospodářství.

Elektrárny na střechách

Na peníze z krizového fondu by mohla dosáhnout i Praha. Ta připravuje pražské Společenství pro obnovitelné energie, tedy energetickou komunitu, jejíž součástí budou městské budovy, školy, domovy důchodců, divadla a další subjekty. Na jejich střechách budou instalovány fotovoltaické elektrárny, které budou energií zásobovat členy komunity a přebytky budou dodávat hlavnímu městu.

V posledním programovém období (2014–2020) čerpala Česká republika na životní prostředí téměř 2,8 miliardy eur, na rozvoj venkova přes 2,3 miliardy eur a na rozvoj dopravní infrastruktury včetně zvýšení energetické efektivity a využití alternativních paliv přes 4,5 miliardy eur. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost zase pomáhá rozvíjet konkurenceschopnou a udržitelnou ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. Za posledních šest let program podpořil projekty za více než 4 miliardy eur.

Novinky v oboru