Koncentrace skleníkových plynů v loňském roce dosáhly rekordních hodnot. Uzavření ekonomik sice způsobilo dočasný celosvětový pokles emisí – v nejintenzivnějších lockdownech krátkodobě až o 17 % – podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace [1] jde však v dlouhodobém trendu jen o nepatrný výkyv. Nejzávažnějším dopadům globálního oteplování se však můžeme vyhnout tím, že emise snížíme dlouhodobě a budeme usilovat o uhlíkovou neutralitu.
Loňský rok byl nejteplejším rokem od dob průmyslové revoluce. Podle vědců z NASA [2] se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Růst koncentrace skleníkových plynů, které se do atmosféry uvolňují při spalování fosilních paliv, nezastavily ani dopady pandemie na průmysl a leteckou dopravu. Kvůli tzv. skleníkovému efektu, kdy se Země otepluje stále rychleji, se i Česko za posledních 60 let ohřálo o dva stupně Celsia.
Střed Evropy sice nebude natolik ovlivněn přímými dopady, prakticky každého z nás se ale dotknou dopady nepřímé – zhoršené podmínky ve zbytku světa totiž mohou vést k válkám i k masivní migraci. Nemluvě o zvýšené četnosti přírodních katastrof jako jsou povodně nebo požáry, rostoucí hladině oceánů a ohrožení mnoha živočišných druhů. Pokud v nadcházejících dekádách nepodnikneme nutné kroky, stane se život na Zemi pro stovky milionů lidí nesnesitelným. Politici prakticky celého světa se shodli, že je nutné zabránit tomu nejhoršímu.
Změna musí přijít hned
Podle expertů z Mezinárodního klimatického panelu ale nehovoříme o vzdálené budoucnosti. Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR upozorňuje, že rekordní množství CO2 v atmosféře ovlivňuje klima na dalších třicet let. To, co začneme dělat teď, se projeví až po roce 2050. Změny tedy musejí přijít hned.
Jednotlivé země se proto zavazují, že své emise sníží a přispějí tak ke snaze dopady oteplování zmírnit. Své závazky má i Česko, které se má společně s celou Evropskou unií stát do roku 2050 uhlíkově neutrálním. Takzvaná zelená dohoda postupně ovlivní prakticky všechny obory lidské činnosti. A ačkoliv snížení nebo i úplné zastavení emisí skleníkových plynů globální oteplování nezastaví zcela, vědci a odborníci se shodují na tom, že významně eliminuje prohlubování stávajícího problému.
Snižování emisí oxidu uhličitého zároveň přinese i další pozitivní vedlejší efekty. Ukončení spalování uhlí a ropy jednoznačně zlepší životní prostředí. A nové technologie, lepší izolace budov i transformace průmyslu přinesou menší závislost na dodávkách energií.
Co musí udělat Česko?
Česká ekonomika na následky změn klimatu doplácí už nyní. Podle studie České zemědělské univerzity [3] by v následujících letech v důsledku zhoršujícího se sucha mohl HDP klesnout až o 1,6 % – to znamená ztráty až 80 miliard korun každý rok. Při započítání dopadů na zdraví, životní prostředí nebo pojistné se vědci dostali až na 240 miliard korun ročně. Přitom náklady na přechod k bezemisní ekonomice do roku 2030 jsou odhadovány na 500 miliard korun, což odpovídá 1 % HDP za deset let.
Vědci i politici se snaží odvrátit oteplení planety o 1,5 %, Česko je však už nyní za touto hranicí. Pevnina se totiž ohřívá rychleji než oceány a severní polokoule rychleji než ta jižní. Každý stupeň, o který se planeta otepluje, u nás tedy znamená dvojnásobek. Aby Česko cíle splnilo, musí ustoupit od uhelné energetiky. Jen to samo o sobě přinese nejvýraznější snížení emisí. Následuje přechod na čistou dopravu – více prostoru dostane elektrifikovaná železnice a na silnicích nastoupí vozy na elektřinu, vodík a bioplyn. Do roku 2030 musejí emise klesnout o 55 %. Do roku 2050 zcela. Některé lidské činnosti se ale bez emisí skleníkových plynů neobejdou a bude proto potřeba zavádět technologie pro zachytávání oxidu uhličitého.
Ačkoliv jsou náklady na přechod k bezemisní ekonomice obrovské, s ohledem na její velikost je možné je zvládnout. Část se také vrátí v následných úsporách. Česká republika navíc obdrží významnou pomoc od EU, jejíž fond pro spravedlivou transformaci cílí na podporu zemí, kde se očekávají vyšší náklady kvůli současné vysoké emisní intenzitě jejich průmyslu.
Tahounem změny je firemní sektor
Ke snižování emisí se v poslední době zavazují také přední světové firmy. Například ocelářští giganti v čele s největším výrobcem oceli Arcelor Mittal chtějí od roku 2035 vyrábět s nulovými emisemi CO2. I banky se orientují na zelené investice a velké automobilky ohlašují přechod na elektromobilitu.
„Naše analýza [4] ukazuje, že snížení emisí do roku 2030 je realistické. S využitím efektivních investic můžeme snížit závislost na uhlí při výrobě elektřiny a tepla a omezit i jeho těžbu. Tyto změny již úspěšně probíhají. Další snížení emisí se navíc naší ekonomice vyplatí. Nové technologie totiž sníží provozní náklady – většina investic se tak rychle zaplatí nebo dokonce přinese našim firmám zisk,“ říká Daniel Svoboda [5] z konzultační firmy McKinsey & Company.
Také české firmy by měly ve svých rozvojových plánech s dekarbonizací počítat. Při investicích na další dekády je třeba myslet na změny, které dekarbonizace přinese. Některé činnosti mohou nastupující regulace ztížit nebo dokonce znemožnit. Naopak se otevírá řada příležitostí v nových a vznikajících oborech.
„V posledních letech pozorujeme v privátním sektoru posun od nahlížení na otázku udržitelnosti jako oblasti PR ke strategickému přístupu, který vyhodnocuje rizika a příležitosti. Transformaci žene dopředu i zvýšený zájem spotřebitelů o zelené produkty a služby a v neposlední řadě rostoucí trend udržitelných financí,“ doplňuje Ondřej Rybka [6], expert PWC na dekarbonizaci.
Šance i pro domácnosti
Domácnosti dekarbonizaci pociťují v podstatě již dnes. Týká se hlavně bydlení, topení, energií a dopravy, přičemž všech těchto oblastech rostou požadavky a omezení. Domy tak dnes musejí být energetické méně náročné a vytápět s nižšími emisemi, účty za energie už obsahují první náklady změn a doprava míří k čisté mobilitě. Na druhou stranu se ale objevují i motivační dotace.
Zdroje a odkazy
[1] Carbon dioxide levels continue at record levels, despite COVID-19 lockdown
[2] 2020 Tied for Warmest Year on Record, NASA Analysis Shows
[3] Nedostatek srážek může zapříčinit pokles HDP. Zaveďme trh s vodou, doporučují vědci
[4] Analýza McKinsey: Klimaticky neutrální Česko
[5] LinkedIn Daniela Svobody
[6] LinkedIn Ondřeje Rybky
